pondělí 20. února 2017

Souběh akademické činnosti a právní praxe

Narazil jsem na postarší článek, který se týká stále aktuální otázky: Když jsou právní akademici zároveň aktivní v praxi, jaký to má vliv na jejich akademickou činnost? Rebecca Eisenberg z University of Michigan, která článek napsala, upozorňuje na negativa tohoto spojení.
Celý příspěvek

čtvrtek 16. února 2017

Seminář pro učitele: Mimosoudní řešení sporů mediací v teorii a praxi – projekt Erasmus+

V rámci projektu Erasmus+ (Strategic Partnership Project „Online Study Platform on Mediation“, č. projektu 2016-1-LV-01-KA203-022660) nabízí katedra podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze odpolední seminář věnovaný teorii a praxi mimosoudního řešení sporů mediací v pondělí 13.3.2017 od 16.15 do 17.45 hod, v míst. NB244.
Celý příspěvek

středa 15. února 2017

Konference na Nejvyšším soudu: Binding Effect of Judicial Decisions

Vážení čtenáři,

v červnu bude Nejvyšší soud ČR organizovat hvězdně obsazenou konferenci na téma Binding Effect of Judicial Decisions
Celý příspěvek

úterý 7. února 2017

Ústav státu a práva hledá posilu zaměřenou na veřejné právo

Aneb skvělá příležitost pro ty, kdo chtějí přemýšlet, psát a nezatěžovat se ničím jiným (a třeba občas potkat Alexyho...). 

Celý příspěvek

pondělí 30. ledna 2017

„Punitive damages“ v občanském zákoníku?

Otázka punitive damages, tedy sankční náhrady škody, představuje kontroverzní téma, a to nejen pokud jde o jejich možnost v rámci civilněprávních systémů, ale jsou předmětem vášnivých diskuzí i v rámci angloamerického deliktního práva. Celá diskuze je navíc opředena mýty o tom, že punitive damages velmi často dosahují závratných výší. 
Celý příspěvek

pátek 27. ledna 2017

Právnické Max Planck instituty

Jelikož toho času pobývám v Lucemburku na Max Planck institutu („Max Planckově institutu“, „Max-Planckově institutu“, „Institutu Maxe Plancka“?), uvědomil jsem si, že mezi českými právníky není o tomto typu akademické instituce příliš velké povědomí. Ve stručnosti jej proto přiblížím.
Celý příspěvek

čtvrtek 19. ledna 2017

Hledá se asistent/asistentka. Zn.: Kreativita a inspirativnost až na prvním místě!

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa hledá do svého týmu nového asistenta či asistentku. Člověka, který jej bude inspirovat při hledání nových řešení, kreativního, s nadšením pro právo, justici a nalézání spravedlnosti. Osobnost přemýšlivou, s vlastním názorem, s profesionálním sebevědomím, ale i vnitřní pokorou, se schopností naslouchat; současně se širokým rozhledem, viděním souvislostí a mezioborovým pohledem, který přesahuje hranice práva. Partnera, spíše než podřízeného, otevřeného k diskusi a vybaveného kritickým uvažováním, motivovaného ke stálému zdokonalování sebe sama, vytrvalého a připraveného k obětavé službě spravedlnosti. Člověka slušného.
Celý příspěvek

středa 18. ledna 2017

Poznámky k přičitatelnosti kyberútoku na volby v USA

Na konci roku americká vláda zveřejnila sadu asi deseti dokumentů, ve kterých z loňského kyberútoku na prezidentskou kampaň obvinila Rusko, přijala protiopatření a doplnila legislativu (Executive Order 13694). Útočnou dvouletou kampaň nazvanou „GRIZZLY STEPPE“ podle USA provedly ruské tajné služby FSB a GRU. „Palec na tepu doby“, chtělo by se říct. Po útoku hackerů na studio SONY v roce 2014, útoku na americký Office of Personnel Management v roce 2015 a dalších aférách vznikají konkrétnější praktické představy o přičitatelnosti mezinárodních kyberútoků.
Celý příspěvek

sobota 14. ledna 2017

Užitek a náklady jsou subjektivní, tak co chcete porovnávat?

Patrně všichni, kteří se zajímají o ekonomickou analýzu práva, vědí, že existují kritici tohoto přístupu. V minulém postu jsem pokusil představit přístup teoretiků korektivní spravedlnosti. Ve stručnosti lze shrnout, že podle zastánců korektivní spravedlnosti nedokáže ekonomická analýza práva vysvětlit bilaterální strukturu právního vztahu mezi poškozeným a škůdcem vyplývajícího z deliktního jednání škůdce. Takovou kritiku bychom mohli označit jako externí, neboť odmítá přístup ekonomické analýzy práva jako takový. Totéž bychom mohli říct o přístupu rakouské školy.
Celý příspěvek

čtvrtek 12. ledna 2017

Michal Lovritš: Externí spolupracovníci Soudního dvora EU v oblasti překladů

Soudní dvůr EU hledá v rámci řízení o veřejné zakázce právníky pro externí překladatelskou činnost pro překlad právních textů z některých úředních jazyků EU do českého jazyka.
Celý příspěvek

sobota 7. ledna 2017

Korektivní spravedlnost aneb „oko za oko, zub za zub“!

V rámci teorie angloamerického deliktního práva (tort law) můžeme rozeznávat dva základní přístupy, a to ekonomickou analýzu práva a teorii korektivní spravedlnosti. Konkrétní formulace cílů deliktního práva z pohledu ekonomické analýzy práva se u jednotlivých představitelů liší, nicméně spojuje je zájem na dosažení elektivní alokace zdrojů ve společnosti či optimální prevence. Tak např. podle Guida Calabresiho toho dosáhne deliktní právo tak, že jeho normy budou směřovat ke snížení celkových nákladů spojených s deliktním jednáním (jde jak o náklady prevence deliktního jednání. tak o náklady administrativní).[1]

Celý příspěvek

čtvrtek 5. ledna 2017

Deliktní leden - přivítání Martina Sztefka

Děkujeme Branislavu Hockovi za vánoční výlet do světa interdisciplinarity a potírání korupce. S novým rokem vítáme na blogu dalšího hosta, kterým je Martin Sztefek. 
Celý příspěvek

středa 4. ledna 2017

O měření kvality věznic, jejich legitimitě či budoucnosti s Alison Liebling

Alison Liebling je profesorkou kriminologie na Institutu kriminologie na Universitě v Cambridge. V současné době je nejvýznamnější vědkyní zabývající se vězeňstvím, vede Vězeňské centrum při Institutu a učí geniální kurz o vězeňství. V létě jsme vedli rozhovor o vězeňství, trestní politice, měření kvality věznic či jak nevyhořit v akademické práci s věznicemi, který zčásti vyšel v Českém vězeňství. Jeho plná verze je nyní dostupná na Jiném právu. Je delší, ale každá část stojí za přečtení.
Alison Liebling

Celý příspěvek

čtvrtek 29. prosince 2016

Zdravotnický non-refoulement v pohybu

Lze vyhostit těžce nemocného cizince do země, kde jeho nemoc neumí léčit? Státu přeci nelze ukládat povinnost, aby mu v takovém případě zdravotní péči poskytoval sám. Nebo jo? Co když by vyhoštění tohoto člověka v konkrétním případě znamenalo jeho vystavení nelidskému a ponižujícímu zacházení? To přeci nelze vyvažovat vůči břemenu, které by vyhošťující stát musel nést, pokud by těžce nemocným cizincům, kteří na jeho území pobývají neoprávněně, musel poskytovat zdravotní péči. Nebo jo?
Celý příspěvek

Rozhovor s bývalým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem

V prosincovém čísle Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci vyšel rozhovor Kateřiny Studecké s nedávno odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem. Jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší?
Celý příspěvek

Happy New Year!

Přeji čtenářům Jiného práva radostný a zločinem nerušený vstup do Nového roku.


Celý příspěvek

středa 21. prosince 2016

Mají se čeští korupčníci bát amerického výkonu proti-úplatkářského práva více než českého?

V mém dalším příspěvku bych chtěl v krátkosti představit, co je mezinárodní podplácení, jakým způsobem je tato forma korupce regulována, a proč může být americký výkon proti-úplatkářského práva pro české společnosti a veřejné funkcionáře relevantnější než české proti-úplatkářské právo a jeho výkon. Budeme například diskutovat některé případy korupce v ČR, které se objevily v dokumentech amerických úřadů.
Celý příspěvek

čtvrtek 15. prosince 2016

Nejlepší právnické blogy 2016?

Poněkud bizarní sestavu amerických právnických blogů můžete najít na webu The Expert Institute, který uspořádal The Best Legal Blog Contest 2016. Celkově moc nechápu výběr kategorií ani cíl této ankety, nicméně výsledky nabízí mimo jiné také přehled zvláštností a kuriozit.
Celý příspěvek

sobota 10. prosince 2016

Neznalost zákona neomlouvá ani segway - nebo možná ano?

Kdo ještě neviděl zákaz jízdy na segwayích (prý se skloňuje podle vzoru stroj) po pražských schodech, jako by nebyl. Otázkou ale je, zda podobné zákazy mají smysl, respektive, zda jsou opodstatněné vzhledem k rozsáhlosti území, které regulují.
Celý příspěvek

pátek 9. prosince 2016

Jak interdisciplinární můžou být právníci?

Chtěl bych poděkovat svému kolegovi Janu Broulíkovi za pozvání publikovat na blogu Jiné právo. S Honzou jsem měl možnost několik posledních let spolupracovat v rámci PhD programu Tilburg Law and Economics Center (TILEC) v Nizozemsku. V Tilburgu jsme dostali možnost pracovat v interdisciplinárním institutu, zhruba polovina z nás jsou právníci, druhá polovina jsou ekonomové. V mém prvním příspěvku bych chtěl v krátkosti přiblížit, proč z mého pohledu interakce práva a jiných věd, například ekonomie, může být prospěšná a jakým způsobem může fungovat.
Celý příspěvek

středa 7. prosince 2016

Stejný zločin, jiný trest

Nikoho nemůže překvapit, že soudy rozhodují různě. Vezměte si náhodný trestný čin. Popište ho deseti lidem okolo sebe a zeptejte se jich, jaké a jak vysoké tresty by udělili. Dostanete mnoho různých odpovědí. To samé se stane, pokud má trest udělit deset trestních soudců, co soudí i desítky let. Logicky tak vznikají rozdíly mezi soudci i soudy, jejichž rozsah jsem zkoumal. Následnou otázkou pro každého musí být, zda jsou tyto rozdíly dostatečně velké, aby si zasloužily řešení. 

(Procento uvězněných pachatelů převážně trestného činu řízení bez odebraného řidičáku (§ 337 odst. 1 písm. a) TZ) bez souběhů a mladistvých, 2012-2014)
Celý příspěvek

úterý 6. prosince 2016

Metamorfóza Josefa Montaga a přivítání Branislava Hocka

Děkujeme Josefu Montagovi za jeho listopadové hostování na Jiném právu. Zároveň ho s radostí vítáme jako nového stálého člena našeho autorského týmu. I do budoucna se proto můžete těšit na jeho komentáře a výsledky výzkumu.

V prosinci se prostřednictvím hosta Jiného práva přesuneme z Kazachstánu do Nizozemska. Sváteční dobu nám totiž svými příspěvky bude zpestřovat Branislav Hock.
Celý příspěvek

pondělí 5. prosince 2016

Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?
Celý příspěvek

sobota 3. prosince 2016

Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 3. vydání.

Jak jsem to již učinil několikrát v minulosti, dovolím si využít blogu k drobné (sebe)reklamě mířené primárně na zájemce o soutěžní právo. V nakladatelství C.H. Beck mi totiž právě vyšlo 3. vydání Komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže.

Komentář má 864 stran. Z toho však cca 300 stran představuje text souvisejících předpisů, seznam literatury, index atp. Stručné info o dané publikaci jsou k dispozici na stránkách nakladatelství zde. Níže pro informaci uvádím předmluvu k tomuto třetímu vydání:

"Čtenářům předkládám třetí vydání komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Nejvýznamnější změnou oproti poslednímu vydání je skutečnost, že jsem při práci na tomto komentáři zůstal osamocen, jelikož JUDr. Munková nás 4. května 2010 bohužel opustila. Přesto zůstává její původní originální vliv na podobu komentáře zachován. Množství jí dříve napsaných pasáží jsem sice nahradil vlastním textem, avšak v nezanedbatelném množství případů jsem její původní text (z různých důvodů, včetně časových) zachoval a případně jen drobně aktualizoval a uzpůsobil novému formátu publikace (v takových případech je JUDr. Munková i nadále uváděna jako autorka). V případech, kdy byly zásahy do textu JUDr. Munkové z mé strany výraznější, avšak základní podoba vychází tak jako tak významně z pera JUDr. Munkové, označil jsem příslušné pasáže jako spoluautorované. Věřím, že JUDr. Munková by s tím takto souhlasila. 


Co se týče vlastního obsahu předkládaného komentáře, lze uvést, že od předchozího vydání z roku 2009 uplynula již poměrně dlouhá doba. Textu zákona se od té doby významněji dotkly zejména dvě novely, a sice zákon č. 360/2012 Sb. a zákon č. 293/2016 Sb. Zákon č. 360/2012 Sb. provedl mnohá technická zlepšení, ale současně přinesl některé nové instituty, ať již nové zcela (např. nový delikt v podobě narušení soutěže orgány veřejné správy), anebo jen nově legislativně zakotvené (srov. např. zákonný podklad pro program shovívavosti a proceduru narovnání). Zákon č. 293/2016 Sb. lze pak označit za určitou technickou novelu, když zejména přizpůsoboval zákonný text terminologii nové kodifikace soukromého práva, opravoval legislativně-technické nedostatky, zastaralé poznámky pod čarou a další nedůslednosti. Taktéž však také změnil vymezení skutkové podstaty deliktu narušení soutěže orgány veřejné správy. Nový text komentáře samozřejmě na tyto změny reaguje. Nicméně změny, k nimž došlo od předchozího vydání, jsou mnohem rozsáhlejší, než by naznačovala jen prostá změna zákonného textu. Takové změny plynou z vývoje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, související judikatury soudů (zejm. Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu), ale také z vývoje na unijní úrovni. Unijní soutěžní právo, ač sice pracuje s prakticky stále stejným textem základních norem (zejm. čl. 101 a 102 SFEU), zaznamenalo od posledního vydání značný vývoj, byť spíše evoluční než revoluční. K takovému vývoji došlo v rovině sekundární legislativy (srov. zejm. novou, samostatně komentovanou blokovou výjimku pro vertikální dohody – nařízení Komise č. 330/2010), soft-law, rozhodovací praxe Evropské komise a judikatury Soudního dvora EU. I na tento vývoj v rovině unijního soutěžního práva je v textu komentáře reagováno, když obdobně jako v předchozích vydáních užíváme prameny českého a unijního soutěžního práva při výkladu vedle sebe.


V předkládaném textu komentáře se v určité míře vychází z mých dříve publikovaných prací [zejm. Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012)], avšak i oproti nim bylo nezanedbatelné množství témat mnou autorováno zcela nově (např. komentář k pojmu relevantního trhu, k problematice deliktu orgánů veřejné správy, k některým procesním ustanovením atd.).


Z technického hlediska na tomto místě uvádím, že z hlediska struktury výkladu držím principy nového formátu C.H. Beck šedých komentářů snad s výjimkou širšího využití poznámkového aparátu. V sekci „z literatury“ jsme nicméně zpravidla neuváděli knižní publikace s obecněji či komplexněji pojatým obsahem (ať již české či unijní provenience), a to zejm. z toho důvodu, že bychom je museli opakovaně uvádět prakticky u každého komentovaného ustanovení. Dané publikace jsou samozřejmě uvedeny v závěru v sekci bibliografie, popř. je na ně odkazováno v rámci komentovaného textu. Zejména se v tomto směru jednalo o již zmiňovanou publikaci Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012), dále Petr M. a kol. (2010) a Raus, D., Oršulová, A. (2014); a na unijní úrovni pak zejména Roth, P., Rose, V. (eds.) (2008), Rose, V., Bailey, D. (eds.) (2013), Faull, J., Nikpay, A. (eds.) (2014), Whish, R., Bailey, D. (2015) nebo Jones, A. a Sufrin, B. (2014); obdobně to pak platí např. ve vztahu k procesním aspektům k publikacím Khan, N. (2012) a Ortiz Blanco, L. (ed) (2013), k problematice vertikálních dohod ke Kindl, J. (2009b), Korah, V., O’Sullivan, D. (2002) a Wijckmans, F., Tuytschaever, F. (2011) či u problematiky zneužití dominantního postavení O'Donoghue, R., Padilla, J. (2013).


Závěrem se opětovně hlásím k tomu, že byl při výkladu zachován kritický přístup a postup obdobně jako v předchozích vydáních komentáře. Vlastní text tedy někdy překračuje rámec prostého de lege lata výkladu, ale i tak (anebo právě proto) věřím, že daný komentář splní svou ambici být stále dobrou pomůckou pro praxi a současně dílem přispívajícím k diskusi a tříbení názorů v této stále se vyvíjející oblasti práva."
Celý příspěvek

pátek 2. prosince 2016

Proč se akademici z různých oborů nečtou?

Na Jiném právu v posledních měsících bylo častým tématem Law and Economics. Byť to vypadá, že jde o Law and Economics, nejde někdy spíše o právo z pohledu ekonomie a ekonomii z pohledu práva? Někdy čtu články, ze kterých čiší, že autoři příliš nečtou publikace z ostatních oborů. Proč tomu tak je? Není lepší možnosti se na toto zeptat, než když je hostem Pepa Montag!
Celý příspěvek

úterý 29. listopadu 2016

Mají bohatí dostávat vyšší pokuty? A kratší tresty vězení? Dva experimenty

Princip, že za stejný trestný čin má být uložen stejný trest, je předmětem širokého konsenzu. Vede k němu jak retributivistická, tak i utilitaristická teorie trestního práva. Nicméně, aplikace tohoto principu se může velmi výrazně odlišovat v závislosti na tom, zda je výše trestu chápaná pouze nominálně, nebo podle toho, jak ji subjektivně pociťuje potrestaný. A to prostě proto, že různí lidé můžou stejný trest vnímat s různou intenzitou.

Celý příspěvek

čtvrtek 24. listopadu 2016

Role, trubice a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály (,Válcové dutinky‘)

Autor: Brandon Blinkenberg, CC BY 2.5,
https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=170
Již jednou (a dosti dávno) jsem na tomto blogu poukazoval na úsměvná zákoutí unijního práva. Konkrétně šlo o post Euroovečka :o). Nyní jsem nedávno narazil na něco podobného, byť právně jistě závažnějšího. Konkrétně jde v podobě klíčového slova na Curii o "Role, trubice a válce, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály (,Válcové dutinky‘)". Lidsky řečeno, ta trubice, na které je toaletní papír. O co šlo ...?


Jedná se o případ ohledně položené předběžné otázky posuzovaný před SDEU ve spojených věcech C‑313/15 a C‑530/15 Eco-Emballages SA. Předmět sporu asi nejlépe shrnuje generální advokát Sánchez-Bordona ve svém stanovisku s odkazem EU Law Radar takto:

Uvnitř role toaletního papíru je lepenkové jádro. Patří tato vnitřní část k obalu toaletního papíru? Tato otázka paralyzovala francouzské soudy. Její zodpovězení závisí na slově ‚obal‘, které nalezneme ve směrnici 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Pokud bude znít odpověď tak, že toto lepenkové jádro představuje obal, mezi osobami, které by mohly být rozsudkem Soudního dvora poškozeny, by byli nejen francouzští výrobci toaletního papíru, ale i firmy, které se ve Francii zabývají výrobou papírových kuchyňských utěrek, hliníkových fólií nebo transparentních plastových fólií. V případě záporné odpovědi chce Conseil d’État vědět, zda Evropská komise překročila přijetím prováděcí směrnice, v níž byla definice pojmu ‚obaly‘ nepřiměřeně rozšířena, své pravomoci. Ve hře je mnoho milionů eur.

Generální advokát dospěl k závěru, že se o obal jedná. Ke shodnému závěru pak dospěl 10.listopadu 2016 i Soudní dvůr - viz jeho rozsudek. Odpověď na položenou předběžnou otázku zní:

"Článek 3 bod 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/12/ES ze dne 11. února 2004 musí být vykládán v tom smyslu, že válcové dutinky ve formě rolí, trubic nebo válců, na kterých jsou navinuty flexibilní materiály prodávané spotřebitelům, představují „obaly“ ve smyslu tohoto ustanovení."

Takže - kdybyste to náhodou nevěděli - ta lepenková jádro uvnitř toaletního papíru jsou obaly, i když nic neobalují, ale jsou naopak ony samy obaleny. No a hned jsem zase o něco chytřejší ;-) ...
Celý příspěvek

středa 23. listopadu 2016

Dělá příležitost zloděje?

Kánonické modely nelegálního jednání vycházejí z předpokladu racionality (potenciálního) pachatele. Ten jedná podobně jako kterýkoli jiný ekonomický agent: rozhodnutí, zda realizovat kriminální příležitost, je výsledkem srovnání jejích přínosů a nákladů. Tradičním předmětem zájmu ekonomů jsou náklady, jimž pachatelé čelí, neboť ty jsou přímo ovlivnitelné veřejnou politikou.

Empirické predikce ekonomické teorie zločinu je však notoricky obtížné testovat, neboť změny trestní politiky nenastávají náhodně, nýbrž jsou obvykle vázány na vývoj trestné činnosti a další faktory, jenž mohou ovlivňovat zločinnost. Proto je obtížné separovat efekt změny trestní politiky od ostatních faktorů.

V našem výzkumu (aktuální verze zde) jsme s Tomášem Brabencem testovali ekonomickou teorii zločinu s využitím unikátního kvazi-experimentu na straně výnosů zločinu. Konkrétně jsme se dívali na to, jak zloději drahých kovů reagují na změny v jejich ceně, tedy v hodnotě lupu.

Celý příspěvek

Host na listopad: Josef Montag

Hostování na Jiném právu pokračuje cestou po dálavách, tentokrát do stepí a hor střední Asie. Je mi radostí přivítat na listopad Josefa Montaga, který je momentálně Assistant Professor na International School of Economics v Almaty, společném akademickém podniku London School of Economics a Kazakh-British Technical University. Josef vystudoval PhD v programu Institutions, Economics and Law na Collegio Carlo Alberto v Turíně, poté působil na Právnické fakultě Masarykovy univerzity a na Mendelově univerzitě.

Josef zkoumá právo. Empiricky. Občas rád provokuje, např. otázkami typu "Should Paris Hilton Receive a Lighter Prison Sentence Because She Is Rich?". Z jeho dalších prací bych vyzvedl velmi pečlivé vyhodnocení dopadů bodového systému v Česku na smrtelné dopravní nehody. A Josef rozhodně není na Jiném právu nováčkem, dříve zde psal například o trestní odpovědnosti viníků dopravních nehod.  Těšíme na nové příspěvky!
Celý příspěvek